pátek 1. února 2019

jógová syntéza a kreativita


Ve světě jógy je celkem snadné nechat se unést touhou zvládnout stejné pozice jako soused na vedlejší jógamatce. Vytvoříme si očekávání vlastního výkonu, naložíme si jej na svá bedra a dostáváme se do pozice, kdy sami na sebe tlačíme a narážíme na zklamání. Očekávání se ale prolíná jógovou cestou i v mnoha dalších aspektech a zajisté je tvrdým oříškem pro každého z nás.

Sám si musím neustále připomínat, že výkon není to, co je v józe důležité. Přitom jde vlastně o stejnou hru, jakou s námi naše očekávání hrají v každodenním životě. V dnešním světě orientovaném právě na výkon je pro nás běžné chtít stále něco jiného, lepšího, než nám předkládá realita. 
Pro moderního jogína může být velmi prospěšné podívat se na svůj přístup k dosahování cílů pohledem nezaujatého pozorovatele. Upřímně sami sobě sdělit, co vidíme. Že jsme velmi odhodlaní a disciplinovaní? Že se snadno naštveme a necháme vystresovat nesnadnými ásanami? Potřebujeme všechno dělat perfektně? Jsme na sebe většinou hodně tvrdí, nebo naopak na sebe neumíme zdravě zatlačit a posunout o kousek své hranice? Říkáme, že bychom se chtěli věnovat józe, ale nikdy si na ni neuděláme čas? Nebo naopak zarputile musíme jít na lekci i v den, který už tak máme plný náročných aktivit?

Velmi pravděpodobně odpovíme sami sobě na většinu těchto otázek o své jógové praxi stejně, jako kdyby se týkaly práce, koníčků, rodiny… To jsou všechno oblasti, ve kterých plníme svoje role celý život a naše přístupy k nim se pro nás staly pohodlnou rutinou. Snadno pak očekáváme, že bude fungovat i v naší jógové praxi. Ale upřímně, funguje nám vůbec v životě? Proč tedy nechat svůj běžný život, aby definoval způsob, jakým praktikujeme jógu? Nemohlo by být přinejmenším zajímavé vztah mezi jógou a denním životem otočit? Určitě stojí za pokus nechat naopak jógovou praxi, aby nám napověděla, jak se orientovat v chodu věcí a naší interakci s ním. Hyperaktivní perfekcionista může zažít osvobozující nový náhled na rytmus svého dne, když v józe ubere plyn a dívá se více do svého nitra. A podobně mohou plachého a neprůbojného člověka překvapit vlastní skryté kvality, když se rozhodne jemně posouvat hranice své práce s tělem. Když se do praktikování jógy pouštíme s očekáváním zvládnutí všeho, můžeme zažívat mnoho zklamání jako v každé jiné oblasti. Vždy budou pozice, které se nikdy nenaučíme dokonale. Můžeme ale zkusit otevřeně a hravě zaujmout opačné postoje než ty, které vnímáme jako svoji povahu, a výsledky mohou být překvapivé a radostné. Nade všechna očekávání.


celý článek >> zde

Žádné komentáře:

Okomentovat